Power Delivery, Quick Charge, GaN – vše o rychlonabíjení

Čekání je prostě opruz. To víme všichni. Pokud na nabití tvých krámů nechceš čekat stejně dlouho jako ve frontě důchodců v Kauflandu při akcích na mlíko a vejce, měl bys něco vědět o technologiích rychlonabíjení. Ať chceš nabít telefon, tablet či chytrý hodinky, možnost rychlýho dobití tu je stále. Je to stejné jako Rychlý prachy, že jo, dámy – zastrčíš to do díry a dobiješ tomu baterky. Proto se ti určo bude hodit, když se s těmato novejma vychytávkama seznámíš.

Co vlastně je to slavný rychlonabíjení?

Co je to vlastně nabíjení? Ti chytřejší by si to mohli domyslet. Tomu zbytku teď řekneme jednu velmi překvapivou věc – že nabíjení probíhá za pomoci proudu, který prochází do akumulátoru. Ha, složité a nečekané, co? Pokud ses teď zeptal, co je to vlastně akumulátor, pak už jsi úplně marnej. Je to prostě baterka v telefonu.

Rychlonabíjení se pak odlišuje tím, že do obvodů tvé baterky nažene vyšší dávku proudu a maximalizuje tím účinnost nabíjení. Je to to samé, jako když budeš stříkat z pořádné hadice a pak to srovnáš s nějakým brčkem. Rozdíl poznáš okamžitě. Snad jsme nikoho neurazili. Ale nezoufej – i s běžným kabýlkem toho můžeš zvládnout víc. Tam se zase používá vyšší napětí, díky čemu lze i přes běžný kabel dodávat do baterky elektrickou energii rychleji.

A co si z toho vzít?

Nejdůležitějším faktem je to, že dnes zvládne rychlonabíjení vyhnat tvou baterku z 0 na 50 během půlhoďky již celkem běžně. Mezi nabíječkami je to zrychlení srovnatelné s Bugatti Veyron mezi pořádnými kárami, takže slušnej fičák.

Stále je tu ale ta mrcha fyzika. Pokud si z ní na zakládce vylít, stejně musíš vědět, že všechno má svůj limit, teda i tok proudu. Jeho bodyguardem, který ho hlídá, je regulátor nabíjení. Jako ostříž sleduje tok do baterie i z ní ven. Zároveň je ale tvým kámošem – zabraňuje totiž tomu, aby během nabíjení docházelo k přehřátí baterky. Proto se nemusíš bát, že by rychlonabíječka rozžhavila tvůj telefon doběla. Proud v rychlonabíječkách se pohybuje v rozmezí 2,4-6,5 A a výkon občas dosahuje až 120 W, což už je slušná porce rychlošťávy.

Jak se liší běžná nabíječka od tý naspeedovaný?

Hlavní rozdíl najdeš v rychlosti dobití zařízení. Než se Škodovka v podobě klasický nabíječky pořádně rozjede, Bugatti Veyron v podobě rychlonabíječky už je v polovině trati. Fungování klasický nabíječky snad znáš – strčíš do jedné díry, strčíš do druhý díry, jedeš. Do telefonu pak proudí jasně daný množství elektrický energie, kterou reguluje cosi jako regulační obvod. Ten hlídá ideální množství dodávané energie tak, aby nedošlo k poškození baterie. U elektrokrámů, které podporují rychlonabíjení, pak navíc najdeš i další obvody, který umí dodávat energii rychleji. Díky tomu pak s rychlonabíječkou telefon dobiješ během chvilky natolik, aby ti vydržel šlapat celej den. Během rychlonabíjení ale nefunguje přímá úměra, vyniká však zrychlením – nabíjení je nejrychlejší na začátku a pak, když je baterka z větší části nabitá, nabíjení zpomalí. Tento princip bys možná mohl znát – když doma se starou rozjedeš na začátku pořádný tóčo, taky pak potřebuješ chvilku dáchnout a mírně ubrat. Baterky už má z větší části stejně dobitý. Funkci rychlonabíjení pak dnes nabízí i běžný telefony. Ne vždy ale v balení najdeš takový síťový adaptér, který by rychlonabíjení podporoval. Tak si ho nezapomeň pořídit, jinak budeš vejrat na to, jak se tvůj telefon nabíjí stejně pomalu jako předtím ten bez rychlonabíjení. Technologie rychlonabíjení pak mívají různá jména, i když označují skoro to samý, pouze s mírnými rozdíly. Že je to nelogický? Každý výrobce si své rychlonabíjení vždy pojmenuje podle sebe, takže s tím toho moc nenaděláme.

Technologie rychlýho nabíjení

Různý technologie rychlonabíjení nenajdeš pouze v telefonech, umí ho i jiní týpci. Například laptopy, tablety nebo chytrý hodinky. Pokud chceš, aby rychlonabíjení frčelo jako na obláčku, musíš si ale pořídit tu správnou nabíječku. Bez toho to prostě nikdy pořádně nerozjedeš. Mezi nejčastější technologie rychlýho nabíjení pak patří:

Qualcomm Quick Charge

Quick Charge od společnosti Qualcomm je rozhraní rychlýho nabíjení, které do svých krámů nacpali například výrobci Samsungu, Xiaomi, HTC, ZTE, LG nebo Sony. Quick Charge je nejrozšířenější a nejpoužívanější typ rychlonabíjení. Je všude, kam se podíváš, stejně jako ti hnusní šneci bez ulity po dešti. Akorát je na něj příjemnější pohled než na ně. Ke zvýšení výslednýho nabíjecího výkonu využívá zvýšený napětí. A jak to s ním vypadá v praxi? I jeho první verze 1.0 z roku 2013 umí nabíjet rychleji než dnešní běžný nabíječky s výkonem 10 W. A to je verze 1.0 ve srovnání s jeho dalšími verzemi stále trabantem. Verze 4.0 (4+) z roku 2017 dosahuje 27 W přes USB-PD a 100 W přes Quick Charge. Nejnovější verze 5 z roku 2020 je bohužel taková vybíravá dáma, která si hned jen tak s kdejakým běžným telefonem nesedne (nebo nelehne). Když už se jí ale nějaký zalíbí, rozjede to naplno – nabízí výkon vyšší než 100 W a baterky dobitý na 50 % během 5 minut. A to už je přenos energie z docela jiný dimenze.

Power Delivery

Vývoj samotných USB rozhraní přinesl i nový možnosti v rychlonabíjení. Kdejaký výrobce dnes může do svých zařízení nacpat rozhraní USB-PD a potěšit tak svý netrpělivý zákazníky žíznivý po elektrickým proudu. Zatímco rozhraní USB 2.0 mělo maximální výkon 2,5 W a USB 3.0 4,5 W, USB 3.1 to rozjede až na 60 až 100 W, což už je pořádnej fičák. Je to univerzální standard, kterej je často používanej, zná ho každej a chce ho každej. Je prostě jako gigolo, kterej je na roztrhání, protože jeho služby si přeje každá dáma. K jeho oblibě pak přispívá taky sjednocení nových přístrojů pro oboustranný konektor USB-C. Je to prostě univerzál do každé díry, stejně jako ten gigolo. USB-PD využívá Apple ve svých jablečných fajnovkách, kde je výkon maximálně 20 W, ale najdeš ho taky v telefonech Google Pixel, kde je rychlostní limit nastavený na 18 W. USB-C konektor můžeš potkat taky na rychlonabíječkách do auta, které jsou pořádně žhavý – mohou mít výkon až 30 W. Do jejich dír můžeš nacpat cokoli a nikdy ti neřeknou ne, protože jsou kompatibilní téměř s čímkoli. Standard, který taková rychlonabíječka využívá, má taky svý jméno – jde o PPS (Programmable Power Supply), jehož výhodou je možnost flexibilní změny proudu i napětí v průběhu dobíjení – je to takový všímavý milenec, který každou chvíli upravuje tempo i rychlost podle potřeb svý milý. Díky tomu pak dochází k menším ztrátám a baterka se tolik nezahřívá, díky čemu se prodlouží i její životnost.

Huawei Super Charge

Docela dost nečekaně patří Huawei Super Charge k telefonům Huawei. Není to ale ta nejostřejší tužka v penálu. Funguje na principu redukce napětí i proudu a jeho maximálním výkonem je 40 W při proudu 10 A. Nabíječku s podporou Huawei Super Charge najdeš často přímo v balení u prémiových telefonů této značky. Přestože to není extratřída, když už je to v balení, stále lepší než drátem do oka. Třeba tím nabíjecím.

Samsung Super Fast Charging

Když už to maj všichni, Samsung jim samozřejmě musí být v patách. Hodně se podobá Power Delivery, kdoví kdo od koho to okopčil. Navíc je s ním i kompatibilní, stejně tak jako s Quick Charge 2.0, jsou to takoví ti vzdálení příbuzní, kterej každej někde má, ale v životě o nich neslyšel. Samsung Super Fast Charging využívá napětí 3 A a jeho výkon se pohybuje mezi 25 až 45 W.

GaN

Gallium Nitride neboli nitrid gallitý možná znáš už z LED obrazovek a v případě nabíječek je GaN doslova zaklínadlem. Jakmile vidíš nějaký GaNdaptér, prostě ho musíš mít. Baterie na bázi GaN na rozdíl od těch Li-Ion jsou menší, ale přesto výkonnější. Malej, ale šikovnej, líp GaN popsat ani nemůžeš. Proto nezoufej a vždy si pamatuj, že i s menším šaškem můžeš zahrát velký divadlo. Baterie GaN snesou vyšší napětí, díky čemu se jejich účinnost zvýší na 95 %, což je o 8 % více než u jiných baterií. U GaN nabíječek nehrozí ani přehřívání, přestože podávají obrovské výkony, jsou to prostě takový namakaný týpci. Pokud objevíš GaN nabíječku větších rozměrů, pak se můžeš spolehnout na to, že má určitě více portů. Jednou nabíječkou tak můžeš najednou nabíjet telefon, tablet, chytrý hodinky, elektrický plot či baterky sousedovy manželky a její výkon to nezmění.

SWISSTEN mini síťová nabíječka USB-C, 25W, GaN, Power Delivery tě překvapí svojí silou

Který značky podporujou rychlonabíjení?

Rychlý nabíjení od Samsungu a příklady modelů telefonů s rychlošťávou:

• Samsung Galaxy A52.
• Samsung Galaxy S22.
• Samsung Galaxy S20 FE.
• Samsung Galaxy A32.
• Samsung Galaxy S21.

Příklady modelů telefonů s rychlíkem od Xiaomi:

• Xiaomi 12 Pro.
• Xiaomi 11T.
• Xiaomi Redmi Note 11 Pro.

Příklady modelů telefonů á la Speedy Huawei:

• Huawei Nova 8i.
• Huawei Nova 9.
• Huawei P20 Pro.
• Huawei Nova 9 SE.
• Huawei P40 Lite.
• Huawei P50 Pro.
• Huawei P30.

Rychlonabíjení pro jabkofily a příklady modelů telefonů:

• iPhone 11 Pro.
• iPhone 13.
• iPhone 13 mini.
• iPhone 12.
• iPhone SE.
• iPhone 11.

Co potřebuješ pro rychlý a superrychlý nabíjení?

Rozhodně to nerozjedeš bez těchto 3 věcí:

• Nějaký elektrokrám, který rychlonabíjení podporuje (telefon, tablet, chytrý hodinky, notebook, …).
• Nabíječka, která rychlonabíjení podporuje.
• Pořádnej datovej kabel podporující rychlý nebo superrychlý nabíjení.

Na telefonech, který rychlonabíjení podporují, můžeš většinou tuto funkci zapínat a vypínat, jak jen chceš. Třeba podle nálady, aktuálního počasí či seismický aktivity.

Limity USB pro rychlonabíjení

Každý USB rozhraní má svůj limit jasně daný. Víc tamtudy už prostě neprocpeš (ta mrcha fyzika). Proto se hodí tyto limity znát.

Typický USB 1.0 či USB 2.0 dodává maximální napětí 5 V, proud 0,5 A, maximální výkon 2,5 W čili žádná sláva.

USB 3.0 dodává maximální napětí 5 V, proud 0,5/0,9 A a výkon 4,5 W.

USB 3.1 (USB-C, USB-PD) to vyžene na maximální napětí 5-20 W, proud 0,5 A, 0,9 A, 1,5 A, 3 A, 5 A a maximální výkon až 100 W čili takový nabíjecí tornádo.